Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Historie kolem nás
Čejková, Lenka ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce přibližuje žákům 5. ročníku historii místa, které je lokalizováno v okolí školy. Pomocí projektu, a tudíž vlastního bádání, žáci odkryjí dobu 19. století prostřednictvím života a díla Karla Jaromíra Erbena. Protože je škola lokalizována nedaleko Olšanských hřbitovů v Praze, východiskem i vyústěním projektu jsou tyto hřbitovy, kde je K. J. Erben pochován. Práce je situována do dvou částí. V teoretické části budou předloženy informace o situaci v 19. století. Jak se žilo Čechům a dalším národnostem před rokem 1848 a po něm. Práce se soustředí na významného vlastence Karla Jaromíra Erbena, který žil již ve zmíněné době a jeho dílo, které je stále známé široké veřejnosti. Zároveň se práce soustředí i na žáka a cíle, které vycházejí z RVP. Poznatky získané z teoretické části budou sloužit jako podklady pro praktickou část. V praktické části je práce zaměřena přímo na konkrétní projekt. Jeho plán, realizaci, hodnocení, reflexi a sebereflexi. KLÍČOVÁ SLOVA Karel Jaromír Erben, Olšanské hřbitovy, lidé a čas-RVP, projekt, Národní muzeum,
Sochař Franta Úprka a jeho sepulkrální tvorba
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá funerální sochařskou tvorbou Franty Úprky (1868-1929). Zprvu je stopován sochařův život od narození na Moravském Slovácku přes příchod do Prahy a učňovská léta v ateliérech předních sochařů poslední třetiny 19. století až po zakotvení v české metropoli. Zřetel je kladen především na umělecky důležité okamžiky Úprkova života, klíčová díla i výstavní činnost. Přestože Úprka sám se zdržoval v rámci prostoru českých zemí, jeho dílo bylo představováno zahraničním divákům ve Francii, Anglii, Itálii, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. S tímto souvisí následující kapitola, která přibližuje tvorbu F. Úprky, hlavní témata i spektrum jeho uměleckého záběru. F. Úprka byl členem několika spolků, avšak nejdůležitější bylo jeho působení v rámci hodonínského SVUM, jehož vznik, různorodou činnost a význam pro kulturu Moravy přibližuje další část práce. Úprka po celý život tvořil v duchu regionálního národopisu, který se výrazněji projevoval zejména kolem přelomu 19. a 20. století jako jistá vlna folkorismu, jehož příčiny vzniku a úspěšnost na poli výtvarného umění se snaží vystihnout další kapitola. Následuje již samostatná nosná část diplomové práce, orientovaná na sochařské náhrobky F. Úprky, které jsou jedinečné a raritní právě aplikováním folklorních uměleckých tendencí do...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.